Výuka českého jazyka

2

Město Bakov nad Jizerou ve spolupráci s bakovskou základní školou zorganizovalo pro ukrajinské uprchlíky kurzy českého jazyka. 

V prostorách základní školy se schází ve dvou skupinkách 2x týdně. Jako lektorka se v rámci svých dobrovolnických aktivit nabídla paní učitelka Věra Stránská.

O výuku je velký zájem, velké věkové rozpětí (cca 9 – 72 let), tudíž byly utvořeny dvě skupiny po 16 lidech. Jak jsem již uvedla, vyučuje se dvakrát týdně, vždy v pondělí a čtvrtek 15:30 – 17:00, 17:00 – 18:30 tzn. 2x 1,5 hodiny. Čas bylo nutno přizpůsobit tomu, aby zaměstnané ženy zvládaly i zaměstnání.

Pro první skupinu se podařilo zajistit i hlídání dětí, kterým se věnuje dobrovolnice Renata Kaluhová, též v prostorách základní školy.

Z veřejné sbírky byly zakoupeny učebnice. Dále město zajistilo učební pomůcky a tištěné materiály. To bylo to nejjednodušší. Nedovedete si představit, kolik práce a času zabírají přípravy a agenda s výukou spojená. Do příprav se zapojila nejen dobrovolně vyučující p. Stránská, ale podporu a součinnost poskytl i městský úřad a koordinátorka Anička.

Velký obdiv a díky patří zejména pí učitelce Věře Stránské, která v rámci svého volného času bez nároku na „odměnu“ se vzdělávání ukrajinských běženců věnuje několik hodin denně.

Když jsem se s ní setkala nad hromadou materiálů, které připravovala pro výuku, položila jsem jí pár otázek. Zejména co její dobrovolnická činnost obnáší a jak probíhá výuka.

  • Co tě vedlo k tomu nabídnout se jako dobrovolník?

To nebylo těžké rozhodnutí. Poslední rok jsem pobývala s manželem pracovně v Rusku, které jsme v důsledku válečného konfliktu museli opustit. Než nastoupím zpět v září do školy, chtěla jsem užitečně vyplnit čas, jsem učitelka, umím rusky a lidé by si měli pomáhat. To jsou ty základní důvody.

Začala jsem spolupracovat s paní Štučkovou, tajemnicí městského úřadu a s vedením bakovské školy a začala s výukou. Přiznám se, že je to daleko náročnější, než jsem čekala, ale moc mě to baví.

  • Co ti při práci pomáhá?

Výhodou je, že všichni mojí noví studenti a žáci umí rusky. Pomáhá i moje zkušenost s ruskou a ukrajinskou kulturou, znám některé jejich tradice, zvyky. Ale i takové drobnosti jako rozdíl v mouce (znají jen hladkou), nošení snubních prstýnků, podávání ruky ženám, Pravoslaví… jsou důležité a dokážu lépe pochopit, jak se oni cítí v naší zemi, a proto jim tím pádem mohu lépe pomoci se aklimatizovat.

  • Věnuješ se pouze výuce jazyka, nebo děláš i něco jiného?

Není to jen o výuce českého jazyka, se kterou je spojena spousta práce a příprav. Zařizuji pomoc při hledání zájmových činností, např. začlenění dětí, kteří se věnovali na UK závodnímu plavání do plaveckého oddílu v MB. Pomáhám vyřizovat přijímací zkoušky na střední školy, komunikuji s vedením středních škol, zařizuji odvolání, pomáhám s hledáním zaměstnání a podobně.

Vidím také, jaký obrovský kus práce odvádí i koordinátorka Gana, pocházející z Ukrajiny, paní tajemnice Jiřinka Štučková a další pracovníci městského úřadu.

Pokud se vrátím k výuce - při ní je potřeba skloubit velké věkové rozpětí „žáků“. Připravit jiný druh práce vhodný pro jinou věkovou skupinu, obstarat různé učební materiály a pomůcky, přizpůsobit výuku pro nově příchozí, kteří jsou „pozadu“ apod.

  • A jak taková výuka probíhá?

Moji ukrajinští „žáci“ jsou velice snaživí, zvídaví, mají velkou chuť se náš jazyk naučit. Ale zajímají je i naše zvyky, tradice, naše země – historie, geografie, mají spoustu otázek … Hodně si povídáme.

Nejprve se museli naučit naši abecedu, latinku – což nebyl zase takový problém. Učí se nová slovíčka, základní užitečné fráze, výhodou je podobnost slovanských jazyků.

  • Jaké je složení tvých studentů?

Ve třídě mám téměř samé ženy, jednoho staršího muže, několik dospívajících dětí a 2 chlapce kolem 10 let, takové malé raubíře, kteří nás často rozesmějí. Většina žen je vzdělaná a ve své zemi byly profesně úspěšné. Měly dobré sociální zázemí, ale okolnosti je donutily opustit své domovy a na Ukrajině nechat své muže a syny. Jsou mezi nimi, učitelky, logopedka, lékařka, klavíristka …

  • Znáš i nějaké jejich životní příběhy?

Všichni působí velice mile a příjemně a vyrovnaně. Teď po několika týdnech je na některých vidět častěji únava, možná i určitá skleslost. Chtějí-li sami vypravovat – vyslechnu si jejich příběhy, ale někteří o tom mluvit nechtějí. Není to pro ně jednoduchá situace. Myslím, že spoustu věcí si ani neumíme představit. Např. když vzdělaná dáma v seniorském věku, určitého společenského postavení musí nechat vše doma a odjet, je pro ni těžké jít do humanitární sbírky pro oblečení z charity. Ne každý to zvládne hned napoprvé. A přiznejme si, pod pojmem uprchlík si každý představí někoho jiného.

Věro, děkuji Ti za vyčerpávající informace a hlavně děkujeme za to, co děláš. A nejen Tobě, ale všem, kteří spolu s Tebou pomáhají ukrajinským běžencům se začlenit do života u nás, protože ne všichni se budou mít kam vrátit.

Magdalena Bulířová, šéfredaktorka Bakovska

Výuka ČJ s Věrou Stránskou

Věra Stránská

Věra Stránská

 
1

1

 
2

2

 
 
11.5.2022 16:15:30 | přečteno 8x | magdalena.bulirova
load