Jen to čarování s počasím jim moc nevyšlo, ale snad se to do příštího roku naučí. Loni byly v kouzlení počasí prostě lepší. Letos jim to, že bylo zamračeno zřejmě nevadilo, asi se nachytaly na něco jiného. Nevadilo to i několika stovkám jejich příznivcům - malých i velkých. Zřejmě proto se areál odpoledne kolem čtvrté postupně zaplňoval čarodějnicemi malými, většími i velkými a jejich řady rozšířili i malí čarodějové. Na svůj svátek se všichni tak pěkně vyparádili, že člověk nevěděl, na koho z nich se má dívat dříve. Jen ti loňští otužilci vidět ve vodě nebyli. To ale nikomu nevadilo, a tak kolem čtvrté odpoledne za režie místních hasičů a za zvuku reprodukované hudby začal čarodějnický program. Malé i velké čarodějnice a čarodějové splynuli s ostatními návštěvníky areálu a všichni společně s ostatními dětmi plnili po in - line dráze připravené úkoly. Byla radost sledovat, s jakým nasazením se děti do plnění úkolů pouštějí a jak i ty maličké se snaží, aby si v cíli zasloužili odměnu.

Protože se všichni svých úkolů zhostili se ctí, odměna na sebe nenechala čekat. Mlsky se dětem jistě hodily a zrovna tak, i různé upomínkové předměty.

Po sedmé večer byli svoláni malí a velcí čarodějové a čarodějnice a začal jejich rej na trávě před hudbou a hasičským autem zn. Tatra (ta se asi nestačila divit!). Předváděli se jak mohli, ale bylo vidět, že jim ta velká a vedoucí čarodějnice Vlastička z loňska chybí. Ta na oslavu dorazila později s tím, protože jí koště letělo příliš pomalu, ale slíbila, že se příští rok polepší a koště opraví. Ani letos nezklamaly maminky švadlenky, kadeřnice a kosmetičky a vyparádily své ratolesti radost pohledět. Možná pomáhaly i babičky a tety, možná i tatínkové. Rozhodně bylo na co se dívat. Vybrat zase tu nejhezčí nebylo snadné a tak jich bylo patnáct odměněno malou čarodějnicí a ostatní také nepřišli zkrátka. Odměnu ve formě potlesku a sladkostí však obdrželi všichni, protože si to také všichni zasloužili.

 A pak už se čekalo jen na zapálení malého ohně s malou čarodějnicí pro děti. Ale ouha! Oheň ne a ne se rozhořet, a tak mu museli po chvíli naši hasiči pomoci. Oheň se rozhořel, ale to už se nebe zatáhlo a začínalo krápat. Ale zasáhly čarodějnice, trochu se v kouzlení polepšily a tak to počasí vydrželo jakžtakž i při zapálení velké vatry. Ale cestu domů potom už skrápěly kapky deště. A ten, kdo vydržel až na konec, tak ten asi zmokl úplně. Určitě však večer stál za to!

A víte, na co jsme letos ty čarodějnice nachytali? Asi na hasičské bramboráky, protože jejich vůni bylo cítit daleko široko, a byly také za chvíli pryč. Ale ani klobásky a pivko od hasičů nebyly k zahození. Občerstvení prostě letos nevázlo, protože i nájemce koupaliště nabízel občerstvení, a to i pro děti, tak bylo na každém, kde si co koupí. Myslím, že všichni mohli být i po této stránce spokojení a doufám, že byli.

A to všechno co jsem popsala jsou jistě i důvody, proč navštívit náš areál příští rok 30. dubna znovu. Určitě ty čarodějnice na něco společně znovu nachytáme!

 Jaroslava Čermáková