První z nich vedl na hrad Lemberk. 

Cíl výletu nebyl vybrán pouze náhodně. Vypravili jsme se za paní Zdislavou, s kterou jsme se již důvěrně seznámili na našich Zvířeticích v loňském školním roce, kdy se nám zjevila v podobě Bílé paní. Dobře si pamatujeme, že její syn Zdislav náš hrad Zvířetice postavil a dlouho tu žil. Moc nás zajímalo, kde paní Zdislava se svým mužem a dětmi žila, a proto jsme se na její hrad Lemberk vypravili. Naše putování do severních Čech zprvu provázelo sluníčko, ale těsně před naším cílem pod hradem Lemberkem sluníčko přemohly dešťové kapky a výstup na hrad nám trochu zkomplikovaly. Pomohla nám pláštěnka, kapuce a naše mrštné nohy. Na hrad jsme vystoupali v rekordním čase. Přeběhli jsme most a tam už na nás čekala paní průvodkyně v dobovém kostýmu. Moc hezky nám o hradě i paní Zdislavě vyprávěla. My jsme ji na oplátku sdělovali své zážitky z návštěvy našich Zvířetic. V plánu jsme měli ještě navštívit Zdislavinu studánku v blízkosti hradu, ale počasí stále nepřálo. Tak snad příště.

První říjnový týden patřil návštěvě klokočského lesa. 

Bylo na čase náš oblíbený les zavřít a uložit k zimnímu spánku. Pozdravili jsme se se známými postavičkami, vodníkem Bakovcem, vílou Klokočenkou, babou Rečkovicí a se všemi sovičkami. Tentokrát nám sluníčko opravdu pěkně hřálo. Do školky jsme si přivezli houby, listy, žaludy, kaštany a plno pěkných zážitků.

Děti a učitelky z mateřské školy.