Pobyt jednoznačně přispěl k samostatnosti, zvýšení sebedůvěry a zlepšení komunikace v cizojazyčném prostředí. Při výuce v Bridge Community Education Centre jsme si ověřili, že úroveň znalostí a dovedností našich žáků je podobná jako u ostatních tří přítomných škol. Během pobytu žáci navštívili různá významná či zajímavá místa. Pěkné počasí přispělo k výborné náladě všech zúčastněných. Celkové zajištění akce ze strany agentury i spolupráce s proškolenou zdravotnicí ze ZŠ Čachovice (děkujeme vedení ZŠ Čachovice za umožnění její účasti na zájezdu) byly výborné.

Ráda bych se s Vámi podělila o postřehy a zážitky žáků prostřednictvím fotografií a výňatků z jejich prací po návratu domů:

Hned jak jsem v neděli dopoledne přišla do školy, potichu jsem si začala opakovat seznam věcí, co v Česku rozhodně nesmím nechat – ano, něco jsem zapomněla! Byl to česko-anglický slovník, který je, myslím si, v cizí zemi docela potřebný. A tak se mě ještě před odjezdem zmocnila panika. Naštěstí jsem se mohla spolehnout na svůj telefon, tudíž jsem Anglii bez slovníku přežila.

Tak, už jsme vše zkontrolovali a jsme připraveni vyrazit! Autobus na nás čekal a vše proběhlo velmi rychle. Ze začátku byla cesta autobusem velice příjemná, protože jsme v něm byli úplně sami… tedy jen na pár minut. I když se k nám poté přidaly další školy, byla jsem ráda, protože jsem si tam našla spoustu nových přátel.

Jeli jsme přes Německo, Belgii, Francii, zastávky byly tak po třech hodinách. V Calais jsme museli projít sami pasovou kontrolou.

Cestou autobusem jsem zjistil, že při dlouhé jízdě se mi dělá špatně. Noc strávená v autobuse byla pro mě úplně hrozná, můj nejhorší zážitek za celý zájezd. Pak už bylo všechno krásné.

K anglickému pobřeží přijíždíme brzy ráno a jedeme směrem na Brighton. K cíli dojíždíme o dvě hodiny později a jdeme se podívat na hlavní památky města. Jsou to např. Royal Pavilion, Brighton Pier a Sea Life Centre.

Večer nás čekala cesta na tzv. „meeting point“, odkud jsme byli rozděleni do anglických rodin. Atmosféra před rozdělením byla skutečně napínavá. Nikdo z nás netušil, jaká ta naše „náhradní rodina“ bude.

Náš anglický „taťka“ nám řekl, že je také náš učitel angličtiny ve škole, kam jsme chodili.

Naše rodina nás velice mile přijala, celý pobyt jsme se pohybovali v příjemném prostředí, kde nám i dobře vařili.

Každé ráno jsme se sešli u autobusu, vyprávěli si zážitky z rodin a porovnávali obědové balíčky od rodiny. Anglická strava je dost jednotvárná, takže, kdo neměl toast, byl v podstatě výjimka.

Tři dny za sebou jsme chodili dopoledne do školy, kde jsme měli hodné učitele (Malcolm, Dave a Jess), kteří nás naučili spoustu nových slovíček. Hodiny byly udělané hrou, takže se nám líbily a bavily nás.

Navštívili jsme například Sea Life Centre a křídové útesy Seven Sisters – byla to krása!

Poslední den v Anglii jsme zakončili prohlídkou Londýna, tam jsme na poslední chvíli dokupovali dárky našim blízkým.

Prošli jsme park Greenwich, kolem nultého poledníku k řece Temži, kde jsme nasedli na loď a jeli směrem k centru města kolem míst jako Tower of London, Tower Bridge, London Bridge, The Globe, až do Westminster. Na „souši“ jsme prošli Trafalgar Square, Buckingham palace, Covent Garden, Westminster Abbey, The Houses of Parliament a jako tečku na závěr Big Ben.

… a už opět sedíme v autobuse a před námi dlouhá cesta domů.

Oba dva páni řidiči nás dopravili bezpečně tam i zpět (více než tři a půl tisíce kilometrů).

V Anglii se mi líbilo, že památky mají hezky udržované.

Chtěla bych poděkovat Evropské unii, že mi tento zájezd pomohla financovat.

…tak jsem se těšil domů, ale do Británie bych se nejraději podíval znovu, ale i s těmi, kteří se tam nedostali.

Helena Kozáková
učitelka ZŠ Bakov n. J.