V noci na pátek zemřel v liberecké nemocnici popálený muž, jeden z pěti zraněných. Vyšetřování příčin zničujícího požáru je teprve na začátku. Výše škody se vyšplhá do desítek milionů. Hořet začalo v průmyslové zóně Vesecko v Turnově ve čtvrtek po půl osmé ráno. Epicentrum bylo zřejmě v plnírně plynů do sprejů společnosti, zabývající se výrobou autodoplňků. Několikahodinový boj hasičů s ohněm od počátku komplikovalo množství uskladněných tlakových nádobek s extrémně hořlavým sprejem, které postupně vybuchovaly.

V jednu chvíli zasahovalo na místě 35 jednotek, celkem se akce zúčastnilo 200 hasičů. Požár se podařilo dostat pod kontrolu kolem druhé hodiny odpoledne. Jedna žena byla od počátku požáru pohřešována, její tělo nalezli později hasiči v hořícím objektu. Těžce popálený muž zemřel v nemocnici v průběhu noci. Lehká zranění utrpělo celkem šest hasičů.

Tolik zpráva v sobotním tisku. Já však k tomu musím dodat, že velmi složitého zásahu se v Turnově zúčastnila i část naší zásahové jednotky hasičů pod velením Jana Pelecha, a to strojník Josef Nedvěd a hasiči Lukáš Bígl a Jan Kertész. Ostatní členové jednotky byli bohužel díky dopolednímu času požáru v zaměstnání. O tom, že zásah nebyl vůbec jednoduchý svědčí nejen zprávy v tisku a mediích (mimochodem Honzu Pelecha bylo možno spatřit v akci v krátkém šotu televize Nova), ale i podle informací, které mi sám velitel podal:

„Naše jednotka byla povolána na rozsáhlý požár v Turnově v 11:00 hodin. Po příjezdu na místo události jsme na pokyn velitele zásahu rozvinuli útočný proud vedle hořící budovy. Vše musela jednotka provádět v dýchací technice, kterou si musela v průběhu zásahu několikrát měnit. Důvodem bylo velké zakouření u objektu. Zásah byl velmi náročný pro zasahující hasiče i z důvodu explodujících sprejů s plynem. V průběhu zásahu jednotka zasahovala i v budově, kde se hledala skrytá ohniska požáru. Za výborný zásah děkuji všem hasičům.“
Tolik Jan Pelech.

Já bych k tomu jen dodala, že je třeba poděkovat nejen našim hasičům, ale všem těm, kteří se zásahu a likvidace požáru zúčastnili. Při představě, že dýchací přístroj váží přes 20 kg, hezkých pár kilogramů váží zásahový oblek s přilbou, do toho vysoká teplota z požáru, vybuchující plynové spreje a vše je zakouřené, mě napadá jen jedno - smeknout před pány hasiči. Nejen před těmi profesionálními, ale hlavně před těmi dobrovolnými, kteří ve svém osobním volnu dobrovolně nasazují své životy za záchranu životů a majetku nás všech.

Páni hasiči díky a krásné a pohodové Vánoce bez požárů!

Jaroslava Čermáková