Když při vernisáži Müllerových betlémů na počátku prosince roku 2006 nadhodil správce muzea přání, aby též Bakov měl vlastní originální betlém, jako má Písek či jiná města, nečekal, že se mu dostane vstřícné odpovědi ze strany vystavovatele pana Vladimíra Müllera, bakovského rodáka. Stál u toho i tehdejší starosta pan Jiří Hieke, který se jen potutelně usmíval, když mu to výtvarník sliboval. Kolik výtvarníků nám toho už naslibovalo a vždy „skutek utek." Po celý rok jsme byli s Vladimírem ve styku. Sledoval jsem s nejistotou, zda dílo spatří světlo světa. Od jara mě ubezpečoval, že na betlému pracuje. Když mi poslal plánek pro zhotovení podstavce, nabyl jsem jistoty, že se překvapení pro Bakováky uskuteční. Z mé strany nešlo o nedůvěru v jeho slova, vždyť Vladimíra znám od dětství a nikdy mě nezklamal, což naposled dokázal i dvěma samostatnými výstavami, které v Bakově představil v roce 1997 (malířskou a kreslířskou) a v roce 2006 (řezbářskou). Mezi přáteli jsem prohlásil, pokud Vladimír betlém zhotoví a do Bakova přiveze, je to borec, neboť jsem věděl, že v roce 2007 prodělal dvě vážné operace.

A Vladimír Müller nezklamal. Bakovský rodák svůj slib splnil a 2. prosince loňského roku své dílo do rodného města dovezl. Krabice za krabicí, v nichž byly jednotlivé části uloženy, putovaly z auta, které si pronajal, sám řídit ještě nemohl, přímo do výstavní místnosti, kde už na řezbáře čekalo milé překvapení. Zůstal stát před barevnou rozmanitostí desítek betlémů, které už dříve nainstalovali jejich tvůrci manželé Kabátníkovi z Bělé. V sobotu za vydatné pomoci pana Mirka Kočího, Vladimírova švagra, byl Müllerův Bakovský betlém postaven. Civěl jsem jako malý kluk, okouzlen důvěrnými obrázky svého rodného města, když jej vytahoval z krabic a rovnal podle plánku do připraveného terénu. Začal horizontem. Vlevo postavil Zvířetice, vpravo Klokočku, mezi ně dozadu vzdálený Bezděz. Před ně na nižší stupínek umístil spořitelnu a další domy západní části náměstí, kostel sv. Bartoloměje, vpravo starou školu s řadou domů před ní, ještě níž radnici, vosálovnu, masné krámy, chudobinec se hřbitovní branou a sv. Barborou, mezi nimi uprostřed sv. Trojici. Pod ní stojí betlémský chlév s Ježíškem a jeho rodiči, tři králové a desítky postaviček, poznáváme kováře, bednáře, kočího, muzikanty, pastýře a známé bakovské osobnosti, které tu ve městě Vladimír potkával v době svého dětství, jako sbormistra Černého, spisovatele Havla a Sellnera, malíře R. Livoru, L. Žofkovou a další. Celý betlém je proveden v perokresbě a svou velikostí působí monumentálně.

Výtvarník Vladimír Müller, náš dobrý rodák, dnes žijící už celá desetiletí v Písku, své zdařilé dílo věnoval svému rodnému městu zcela zdarma, bez koruny náhrady za materiál. Je to šlechetný čin. Bezesporu mu náleží srdečné poděkování Muzea Bakovska, ale i všech zdejších staromilců a patriotů. Avšak i těch, kdož hledají své kořeny v našem městečku nebo je teprve zapouštějí. Vděční Bakováci děkují a přejí Vladimírovi pevné zdraví a mnoho uměleckých úspěchů v dalším životě.

P. S. Nelze opomenout též vřele poděkovat manželům Kabátníkovým z Bělé, kteří zdarma instalovali celou výstavu svých betlémů, a tak potěšili oko návštěvníků z celého Bakovska. Těšíme se s nimi na další spolupráci! Za pozornost stála doprovodná výstavka prací dětí mateřské školy. Návštěvníky též velmi zaujala.