A že jim to nikdo nezáviděl, o tom žádná.

Postupně se nám podařilo situaci stabilizovat. Rozběhla se distanční výuka. Někteří z učitelů používají Teamsy/ II. stupeň/, další, ti z I. stupně, jiné komunikační kanály – Skype, WhatsApp, emailovou komunikaci, telefony. Často se stane, že sami rozvážejí materiály dětem, které takovou možnost komunikace nemají. Připravují učivo, opravují zaslané materiály, dávají zpětnou vazbu, radí, mluví s dětmi, sedí hodiny a hodiny u počítače. Vídají se s kolegy na videokonferencích, chodí do školy připravovat třídy, plánovat společné postupy. Uff… Věřte, že všichni bychom raději byli ve škole mezi svými žáky – moc se nám po nich stýská. A že velmi oceňujeme práci rodičů, kteří často nevědí, kam dřív skočit, chápeme jejich připomínky a moc si jich za to všechno vážíme.

Při této příležitosti si dovolím poděkovat nejen jim, ale také všem kolegům ze školy. Dělají, co můžou a mnohdy ještě víc, náročnější to nikdy ještě nebylo. Vydávají ze sebe to nejlepší.

A nakonec něco pro naše žáky. I vy si zasloužíte poděkování a velkou pochvalu, jak jste se k celé situaci postavili, jak se snažíte, komunikujete, osamostatňujete.

Všichni jsme na vás pyšní.

Dnes platí více, než kdy jindy - jsme v tom společně.

Věra Bartošová