Bylo by to pořád dokola

034

Ale proč ne. Je máj, pozdní večer toho prvního už sice pryč, abych vás poslal, kde borový zaváněl háj, končí nám první dekáda a slavíci Bakovskem po roce už zase pějí!

Pětatřicet let to takhle s nimi mám a nasytit mne to pořád ještě nechce. Ani to nejde. Dokud mne za nimi nohy donesou, oči je uvidí a sluch tónů dopřeje, vychystám se pokaždé. A zpátky k nadpisu

Vrací se ti stejní. Jasně, už mne to dávno nepřekvapí, to v roce čtyřiaosmdesát, to jsem zapsané číslo po zimě kontrolovaného kroužku pro jistotu četl dvakrát nahlas, než jsem v ten moment známého slavíka pustil. Dnes mám takových důkazů pro naši ornitologii čtyři sta a po Evropě jí mohou závidět. A čtení je to zajímavé i pro studenty, kteří pak k výsledkům přicházejí, a rád jim jsem konzultantem. Třeba objeví i něco, co jsem přehlédl.

A tak jsem přijel mladého máje nad Ostrov k rybníčkům. Loni ani předloni jsem tam zpěváka chytit nedokázal, byl vychytralý. Nezdržuji se v takovém případě dlouho, obejdu se bez zápisu. A pak se tam už v sezóně nedostanu. Kroužkoval jsem tam jednoho v roce 2013 a v roce dalším ho potvrdil kontrolou. Teď tady stojím, slavík zpívá už zdálky a zpěv je to kvalitní. Nebude ptákem nejmladším. Chytit však nešel ani teď, asi mne poznal. Do dalekohledu ho nedostanu v těch větvích, abych aspoň viděl, zda se mu na noze kroužek leskne. Utekla spousta času, chtěl jsem být umíněný. A po poledni se to povedlo, když jsem už chtěl síť sbalit.

Když jsem si ověřil kód oblýskaného kroužku, byl to zas on! Jiným třeba ne, ale já, když vím, jak těžkých je pro tažné slavíky těch jejich pět tisíc kilometrů povětšinou v noci, jsem plný pokory. Ta po těch letech už za mými rameny vždy stojí vychystána. Najednou ten jeho život je pro mne čitelnějším, více než loni, dotýkáte se docela nedávné dálky. A současně víte, že na nás je úkolem těch pár větví při potoce mu pokud možno zachovat. Kam by se vrátil?

Pavel Kverek 

18.5.2017 22:19:00 | přečteno 266x | magdalena.bulirova
load