Čas mladých rybaříků

ledňáček

V půlce října, kdy příroda má jasno, jak se slunce na dlouho zachová, dějí se u ptactva a nejen u něj mnohdy významné dálkové přesuny. Pojďme se podívat k vodě a pojďme si vybrat po čase znovu ledňáčka říčního, protože jeho „čas podzimu“ je docela zajímavý. 

A nechme v ptačích revírech dál rybařit rodiče, tedy staré ptáky a vydejme se po stopách ptačího dorostu.

Narodili se v prvním nebo druhém hnízdění v roce někde ve strmém břehu rybníka či řeky. V noře vyhrabané vodorovně v hlíně, dlouhé kolem půl metru. Na konci s rozšířenou komůrkou. Jakmile je staří vyvedli na světlo, naučili létat a rybařit, už o ně v revíru nestojí, už jim tam vadí. Mladí musí pryč.

Když bývaly ještě tuhé zimy (starší čtenáři pamatují), měla tato ptačí strategie ještě jiný význam, byla totiž pojistkou. Když mráz pozavíral hladiny a mnohde i proudy, přezimující rybaříci se sestěhovali k jezům, kde přeci jen často proud zůstal. Tam se snažili mrazy překonat. Když byla zima záludná a ptáky pozabíjela, právě mladí, vracející se z jihu Evropy nahradili v opuštěných revírech rodiče či sousedy. Snad nejlépe vše popsal Karel Nový v knížce Rybaříci na Modré zátoce. Kdo máte děti, které ještě zajímá, jak třeba vypadá zamrzlá kaluž, sežeňte jim knížku k přečtení. Z ruky ji nepustí.

V čase podzimu můžeme zastihnout stěhující se mladé ledňáčky kdekoliv. Z oblohy dobře vidí na krajinu a tak kdo máte zahradní jezírko, na návštěvu se klidně připravte. Jako se stává u nás u kovárny. Zážitek to je pokaždé výjimečný.

Kroužkování ledňáčků rozkrylo řadu tajemství a některá by snad i mohla zůstat skryta. To, když se ukázalo, jak obrovskou pastí jsou pro ně lesknoucí se tabulky oken, čekáren anebo domů atraktivně „vpitých do zahrady“. Pak jsou však i výsledky kroužkování radostné, ledňáček z Českolipska byl během zimy osmkrát kontrolován španělským ornitologem na samém jhu země v rezervaci Doňana, jihoevropském ráji ptactva.

Kdo zná ledňáčkův hlas, má výhodu. Uvidí jej o to častěji. Rád totiž svůj jednoduchý výkřik používá a pak už jen spatříte pověstný létající drahokam. Uvidíte-li jej sedět nad vodou, nenechte si ujít pohled na hladinu. Je-li proudná, barvy odraženého těla jen tančí! Bude-li sedět nad rybníkem, hladinu pro vás za chvilku rozvlní sám. Ovšem v takovém případě barev moc neužijete. Jakmile se totiž vynoří, s úlovkem většinou zmizí.

Barevný podzim i co se týče zážitků, přeje z Kněžmostu Pavel Kverek


11.10.2016 11:44:26 | přečteno 463x | magdalena.bulirova
load