A bude do jara. Nad loukou se zdá, že naoranžovělí žluťásci upalují taky jen jedním směrem, mizí v dálce a nejsou jediní. K těmto tažným žluťáskům čilimníkovým se přidávají babočky bodlákové, v noci, kdybychom tu rozsvítili reflektor, zastaví se u něj lišaji. Třeba lišaj svlačcový, svízelový, nebo vzácný smrtihlav, jak se stalo nedávno kousek od Chlumu. A stěhují se i někteří netopýři, přesvědčil jsem se o tom u sítí v Jeseníkách, kde jsme sledovali noční i denní průtah ptactva Červenohorským sedlem. Dávným odkazem to mají dáno živočichové, kteří by tady zimu nepřežili. Utíkají před ní, dokud je čas, dokud jsou podmínky pro cestu dobré. Před pár dny se nám u domu objevily početně vlaštovky a držely se u něho dlouho. Byly na cestě k Africe a objevily nad skalkou rojící se mravence. Ti, kteří vzlétali, byli pro ně ve vzduchu snadnou kořistí a možností k doplnění sil. Když jsem se podíval pozorněji, zjistil jsem, že mravence tu loví i mnoho vážek a šidélek, takové to bylo drsné divadlo! Příroda nám vůbec nabízí zajímavé pohledy a příjemně zaměstnává naše smysly. Bylo tomu tak odedávna.

 Pavel Kverek