Chodili jsme na „Bakovku“

V knize o Dolním Bousově najdete v přírodní sekci zmínku o „Bakovce“. 

Už od mala jsem tedy věděl, proč se místům tak říká, a že to je podle vašeho města, kam z toho našeho vedla dráha. Co jsem ale neznal, že krajina podle ní (i na samotném náspu železnice) může být tak zajímavá. Obrubce, Lítkovice, Kněžmost, Buda a cílová stanice Bakov nad Jizerou s dvěma peróny chvíli po sobě. Z každé zastávky bychom mohli udělat kruhovou „poznávačku“ a pořád by bylo co uvádět. Liniové stavby tohoto typu (zejména ty s menším provozem) jsou útočištěm pro množství živočichů jinak značně průhledné široké krajiny. Tady se drží stromy, keře, trávníky, a v jisté podobě i suťoviště prohřívaná sluncem. Pod můstky často s vodou, v průsacích s rákosinou. V čase migrace jde o významné biokoridory, stačí si uprostřed léta na jeden z perónů sednout a dívat se směrem k severu. Nad silou „provozu“ užasneme a nejsou to zdaleka jenom pro ornitologa opeřenci. Na dolnobousovské „Bakovce“ dodnes před létem rozkvétá vzácná poléhavá růže galská, kterou jsme připsali na tabuli souběžné naučné stezky, aby putující mohli za přispění terénního štěstí třeba i přivonět. Není podle mne pro tu krajinu erbu výstižnějšího – v prostém kvítku tolik radosti! Dál směrem k Bakovu po mnohých místech zpívají slavíci, třeba na Budách. V tom čase břízy jsou ve formě a Kněžmostka stéká do dáli k Rybnímu dolu. Pak zmizí v Jizeře.

Vážení čtenáři, čas popošel značný kus cesty a já bych tady nechtěl „vařit z vody“. Přeci jen jsem přespolním, i když nedaleko. S největší pravděpodobností tak v příštím čísle se rozloučím. Dál ovšem s řadou z vás se budu potkávat v krajině okolo slavíků. Zůstane-li Bakovsko alespoň přibližně takovým, jakým je.

Hezké dny, pokud možno a ať vám vyjde vše, co plánujete.

Z Kněžmostu Pavel Kverek

18.11.2021 10:53:23 | přečteno 17x | magdalena.bulirova
load