Ne, nebude to o stavu české společnosti, zůstáváme opravdu v přírodě. To jsou tedy lekce! Říkal jsem si, co může přijít po té „jarní" zimě? Říkal jsem si, že únor už mnoho nepředvede, jak ho znám. Že na to má sotva pár dnů. Období extrémů? Jak může dál ještě vypadat? Zima prostě dokráčí bláznivým oteplením do jara a nový rekord bude na stole. No a on dorazil průvan ze Sibiře! Tak takhle to tam tedy vypadá? Totálně nevyzpytatelné české počasí mne zase převezlo. To ale tentokrát bude průšvih! Unikátní racek šedý, pobývající v Praze na Vltavě a médii vděčně sledovaný, asi nakonec chcípne, přestože je z oblasti chladu, dostává se nějak z kondice. Kalendář mistra Lady, jehož obrázky mám rád, vybízí na poličce k nasypání ptáčkům. A co ti od Jizery a z lesů? Provedli jsme inventuru kolem tekoucí vody, abychom zjistili, jak jsou na tom nejmenší hmyzožravci, kteří zariskovali pobyt už v střední Evropě. Dokud budou moci k potravě na pobřeží, snad mrazy ustojí. Pro střízlíky, jejichž tukové zásoby jsme posuzovali přímo v ruce, to bude během mrazivých nocí asi na hraně přežití. Nacházel jsem je už za mírnějších mrazů v jiných letech, pomrzlé v ptačích hnízdech, kam se uchýlili na noc. Tato zima přírodu jaksepatří nakonec ještě prověří. Jak překvapující!
Ještě bych měl asi upozornit, že pořádáme v pořadí třetí výstavu. Nyní mířím domů - do Dolního Bousova. Expozice bude samozřejmě zcela jiná, než bylo téma bakovské. V tamní Galerii na faře jej slavnostně zahájíme ve čtvrtek 16. února v 17 hodin. Prohlídka s výkladem je naplánována poté hned na sobotu, proběhne v 10 hodin. Výstava potrvá až do konce března, času je tedy dost. Podrobnosti v médiích.

Na případné setkání se těší a co nejklidnější přechod k jaru přeje z Kněžmostu Pavel Kverek.