Jak je to s čápy na Budách?

Hnízdišť čápa bílého není na Mladoboleslavsku mnoho. Některá jsou obsazována pravidelně, jiná jsou opuštěna. K těm, která již řadu let čápy nehostí, patří Buda u Bakova.
Hnízdiště přímo v obci, umístěné od konce 50. let na zděném pilíři bývalé stodoly, sloužilo zhruba do konce minulého století. V tom novém došlo přinejmenším ještě jednou k pokusu o znovuosídlení lokality, kdy ptáci hnízdo přistavěli, nevyhnízdili a ztratili se.
Co se může dít a jaké mohou být důvody?
Stejně, jako nejsou důvodem nezájmu čápů o hnízdiště v místě opakované ztráty na životech, ke kterým docházelo u hnízdících ptáků střetem s dráty elektrického vedení nad loukou (sám jsem byl přivolán ke třem případům), stejně tak tomu nemůže být ani provedeným snížením ptačí stavby v konci století, zhruba na polovinu původní výšky. Takové úpravy se dějí v rámci servisu hnízdištím mimo sezónu běžně, proběhly i na ostatních hnízdech, jako prevence před možným zřícením. Navíc čápi v následném čase zájem o Buda nejméně jednou potvrdili.
Osudy čápů bílých jsou díky kroužkování a sledování vysílači dnes poměrně dobře zmapovány, ví se i to, kolik ptáků zahyne v Africe a na obou tazích. Problém graduje tím, že pro hnízdění jsou partneři způsobilí nejdříve třetím rokem života, i když to mohou zkoušet již dřív. Obsazenost tradičních hnízdišť v dlouhodobějším horizontu značně kolísá, například zcela nepochopitelně je již třetím rokem bez obyvatel známé „televizní" hnízdiště Dolnobousovska, ve Střehomi. Vysvětlení se nabízí kupříkladu v tom, že starý pár někde zahyne či jeden z partnerů osiří a přestěhuje se za cizím. Známy jsou i výrazné přestávky ve využívání hnízdišť. Nejbližší hnízdo od tohoto diskutovaného se nachází téměř na dohled, v lukách u Koprníku, na Kněžmostsku a po určité přestávce nyní „funguje" úspěšně.
Ačkoliv jsou v mém zájmu zejména slavíci, je mi líto, že Buda patří k neobsazeným hnízdištím. Tím spíš, že jsem několika umělými stožáry v regionu čápy pomohl usadit, poslední kupříkladu na hrázi rybníka u Matrovic. Vím, co to pro lidi kolem znamená a jak si „svých" čápů váží.
Na Budách vidím šanci tehdy, odstraní-li se, co nejdříve, kuželovitá a drny zarostlá „čapí nástavba", kterou poslední pár po sobě zanechal. Daleko efektivněji však vnímám instalaci umělého sloupu s košem a vypleteným hnízdem ve větší výšce, v místě (soukromý pozemek) či někde na okolí. Kupříkladu, kolega Zbyněk Hýzler, z bakovského městského úřadu, má s tímto nemalé zkušenosti, u Koprníku jsme tehdy spolupracovali.
Buda se zdají pro čápy stále atraktivní, přestože těchto dlouhonožců obecně ubývá. Nad jejich možným návratem do oblasti však rozhodně nelze „lámat hůl".
Pavel Kverek
březen 2010