Kde jsi, zimo, kde jsi?

Sněženky

Taky jste se letos se zimou nepotkali? Bude půlka února a u nás pořád nic! Vzpomínám si, co se někteří politikové nauráželi znalců, upozorňujících na změny klimatu. Dnes jsou zticha.

Nejsem politik ani meteorolog, jsem člověk, který pozorně sleduje přírodu spousty let, fascinován. A souhlasím, slavíci, které sleduji stejně dlouho, změnám ještě nevěří, přilétají v datech obvyklých do dávno rozběhlého jara. Ono to totiž trvá přenastavit vnitřní biologické hodiny. Musí se to zkoušet dlouhodobě. I proto je pro nás ten systém obdivuhodný. Ostatně, pokud bych o sobě měl říct, do jaké míry jsem věřící - tak ano, samozřejmě. Věřím v Řád přírody a v hluboké pokoře k němu přistupuji. Toť víra moje. A lidská společnost ať chce či nikoli, má jej v sobě nejméně po krk.

Ale k té zimě. Líbí se mi, jak předpovědi pro letošní zimu chvílemi přitvrdily, aby za chvíli hledaly, jak z toho elegantně ven. Zrovna posledně.

Já cítím ve vzduchu předjaří a hodně silně. Sněženky mi jsou svědky sice tichými, ale po jistotě. I lísky ve zlatě to mohou odskákat, ale slunce je pozvalo a ony uposlechnou. I za rok, bude-li podobně, uposlechnou. A já myslím, že bude. Tak jak už před lety a tak jak letos.

Co si z toho můžeme vzít? Kdo bydlí v záplavovém území, může v klidu spát. Kdo sčítá úspory z vytápění, může si zavýsknout. Kdo má strach o stromy, keře a včely, ať si jej podrží. Komu je jasno, že plzák španělský úspěšně přezimoval, nechť spílá obchodníkům, kteří ho sem zavlekli. Sám by se nedoplazil. Já ale předjaří vítám. Nemám už zimu řádku let rád. Ptáci mi zpívají o něco dřív, v zemi se prohrabovat taky mohu. Zvykejme si. Děti našich dětí už sotva uvěří závějím po krk, bruslení do školy po zamrzlých řekách, obrázkům k tématu od pana Lady. Ornitologové si nadšeně zapisují do „Birdlistů“ nové druhy, teplomilné. Motýlkáři zrovna tak! Že se s těmi hezkými šíří též motýlí škůdci? No ano, je to tak. Že plísně nepomrznou? Jistě. Co s tím kdo nadělá? Není všechno výhodné jen pánu tvorstva, proč by mělo být! Jsme pořád ubohou součástí všichni, do jednoho. Ať se koupeme ve zlatě či spíme na kartonech. Že se k nám šíří komáři dříve nepoznaní? Beru na vědomí a respektuji.

Vše má své „pro“ i „proti“. Chcete vědět, co mi na oteplování vadí? Za slavíky musíme v Polsku dál k severu a výzkumy v oblasti společného výskytu (teplomilného) slavíka obecného a (chladnomilného) slavíka tmavého při soutoku Prosny a Warty musí pokračovat jinde, což jsou výrazné komplikace. Slavík tmavý totiž z míst ustupuje. Že ale na Chlumu zas budou dudci a v lomu jen kousek stranou uvidím vlhy zkoušet se usadit, to za to stojí!

Jsem šťastný, že mohu, chcete-li v míru zažívat tuhle pozoruhodnou dobu přírodních oscilací. Vidět, slovy mých německých kolegů, další z těch jedinečných obrázků probíhajícího filmu evoluce!

Tak hezké předjaří, vážení čtenáři a jaru už věřte.

Pavel Kverek 

15.2.2018 | přečteno 316x | magdalena.bulirova
load