Motýlí rok

motýl

V mládí jsem motýly chytal a přehled si držím dodnes. 

Řadu vzácných druhů jsem i nechal zaevidovat na seznam, kolik se jich ale objevilo letos, nepamatuji. Teplý průběh jara a léta jim přeje a v zahradách i na lukách se to brvami jen třepetá. Náhle jsem viděl vzácnosti, od kterých nešlo odejít. Kdo v zahradě dává přednost vyššímu trávníku s lučními květinami a seče jej ještě na etapy, ten si přijde opravdu na své. Kdo si ještě přisadí „motýlí keř“ v některé z barev, octne se v úžasu.

Potkal jsem druhy, které jsem považoval za zmizelé, a letos najednou jsou. Jedny plaché a druhé důvěřivější. A foťák má pohotovost. A vůbec motýlům nestačí den, sotva se zešeří, přilétnou můry tedy motýli noční. Náhle se z řídkých trávníků tak nějak víc ozývají cvrčci, nad prohřátými svahy se vznášejí svatojánci. Obrovští brouci roháči vylétli v doubravách, každý se drží svého úkolu. Přežít.

Vážení čtenáři,
přeji vám radostné chvíle na cestách krajinou. Ať to lepší zažité přispěje k vaší spokojenosti. Vím dobře, čeho vám přeji, sám to tak mám.

Pavel Kverek

29.7.2018 20:30:53 | přečteno 461x | magdalena.bulirova
load