Někde jsem kdysi zachytil tu veselou hlášku! Už je to dávno. Myšlena tím byla narážka na ještě tuhou zimu v čase příletu skřivanů do rodných polí. Kdeže podobné zimy jsou! Přesto ale platí, že ve svátek Hromnice tu skřivani ještě nebývají. A zatím na tom nic nemění ani fakt, že současní únorové bývají už jaru blíž. Ono to však přijde, dočkáme se. Jsem jedním z těch, kdo jaro vyhlíží aktivně a vítám, že Hromnice je opravdu formátem a svedla noc připravit o první hodinu v prospěch dne. Klima se otepluje a věřím, že skřivani to jednou přeci dokážou. Vy je však potkáte spíše po půlce měsíce a postačí vám vycházka směrem k Ostrovu. V polích za koupalištěm po obou stranách cesty skřivani hnízdí. Nenechte tedy psy prohledávat travnatý hřeben při souvrati, až půjdete na procházku. Všimněte si, že právě odtud ptáci k obloze vylétají. Nemají už v intenzivně obhospodařované krajině mnoho místa pro sebe, přesto se jí srdnatě drží. Vyhovují jim též plácky s plevely, kde vynechal secí stroj, v moderní krajině i okolí polních hnojišť. Letošní posluchače boleslavské University třetího věku překvapilo, když jsem jim do tématu Ptáci a jejich prostředí přidal ke skřivanu polnímu i skřivana lesního. Překvapil je i nádherný zpěv, konkurující samotnému slavíku. A zaskočil tím, že zpívá jako slavík též v noci. Za lesním skřivanem byste ovšem museli vyšlápnout do bělských lesů. Do míst, kde světlejší bory sbíhají v paseky s nizoučkou výsadbou a řídkými vřesovišti. A tady nutno vyčkat do května. Mistr totiž přilétá později.

Vídal jsem velké počty skřivanů polních při cestě proti proudu Malé Mohelky přehlíženým a překrásným okrajem Českodubska v oblasti Hrubého Lesnova. Zažil jsem je za podzimního tahu též v Jeseníkách, kde nocí po tisících slétávali Červenohorským sedlem v světle našeho obřího reflektoru dolů, do Česka.

Až je letos uvidíte, zkuste se zaposlouchat do písničky, trvající v kuse často i přes hodinu! Zkusme se zážitkem potěšit i zaradovat z toho, že naše krajiny o jejich texty ještě nezchudly. 

Klidné podjarní procházení přeje z Kněžmostu Pavel Kverek.