Nebudeme rozebírat vybíjení ptactva mnohde ve Středomoří, rád bych se zaměřil na slavíky tedy na jediného a půjde o výsledek kroužkování, kterých je u druhu jako šafránu. Pokud jste se už nadechovali, zda nejde o slavíka z Bakovska, nejde, není ani z námi sledované oblasti. Okroužkován byl nedaleko Kladna loni v samém konci prázdnin. 

Zatímco v roce 2017 tři dny do konce prázdnin chyběly, letos tři dny po nich byl tentýž slavík nalezen v Africe britským kameramanem zaměřeným na filmy o přírodě. Slavíka nebo spíš jeho oškubané torzo objevil v hnízdě ostřížů jižních, když filmoval mláďata. Kroužek přečetl a dotazem k nám do Národního muzea se vše propojilo. Nález pochází z ostrůvku Mogador u západního pobřeží Maroka. 

Možná si některý z čtenářů řekne – proč to máme číst zrovna v Bakově? Nabídnu komentář, neboť jsem přesvědčený, že podobným problémům čelí i slavíci od Jizery či ze Studénky. 

Ostříži jižní jsou drobnými dravci zaměřenými na lov ptáků podobně, jako náš známý ostříž lesní, který úspěšně loví třeba i vlaštovky. Nálezce, který kroužek ohlásil, sdělil mimo jiné počty ostřížů, na pobřežních skalách hnízdících. Tito dravci velmi prozíravě načasovali hnízdění do doby migrace ptáků a potrava jim přes mořskou hladinu vyčerpaná přilétá tak až „na talíř“. Podle fotografa dokonce slavíci v kořisti převažují. Přestože migrují zejména v noci, v místě tamní rovnoběžky leží spolu třeba s pohořím Atlas první velká zastávková stanice, kde slavíci musí před přeletem Sahary doplnit energii. A během přeletů se stávají kořistí. Mnoho pěvců ale dravci pochytají opravdu přímo během dokončování cesty přes moře. 

Napsal jsem to i proto, abychom si uvědomili zas o něco víc, jak obdivuhodné jsou návraty krále pěvců na známá hnízdiště. I tady ornitologické kroužky jasně promlouvají a dokazují, že navzdory nebezpečím jsou ptáci schopni po pět tisíc kilometrů dlouhé cestě dorazit do hrstky kopřiv někde v bažantnici.