Umíme předpovídat?

Vítejte v novém roce! Hledal jsem, o čem napsat. Přikrmování ptactva je všude představeno široce, o něm psát netřeba.
Když napíšu, co se děje třeba jen za humny v čase dnes již téměř týdenního loučení se starým rokem formou petard a rachejtlí, tak mi to nejspíš neuvěříte. Napíšu tedy o tom, jak se vždycky bavím všemi těmi předpověďmi třeba o síle zimy.
To zas bylo jen letos před zimou varování, jak podle zvířat přijde konečně pořádná „šupa“. Stromy, cibule, ptáci, lógr v kávě, bukvice v lese a já nevím co ještě. Kdo může dohlédnout vývoje podobných fenoménů, když to neumí ani meteorologové? (Jen si na ně vzpomeňte). Samozřejmě, ani já to neumím, zejména v současném údobí, v kterém se s Evropou a prouděním nad ten náš starý kontinent nacházíme. Počasí si dělá, co chce, snad jediné, co lze vypozorovat třeba na uplynulých zimách, že jsou tady nápadně hubené. Ale to jsme přeci ani letos nepředpovídali, nebo jen někteří, kteří stejně více méně „stříleli od pasu“. Občas se stane, že i mně se nějaký ten novinář zeptá na podzim „jak to vidím podle ptactva“? Už nepředpovídám. Taky jsem si myslel, že když přiletí brzy havrani z Ruska, že se následně na vytápění domů nedoplatíme, oni ale přilétli ve zvýšeném počtu proto, že se jim „povedlo“ hnízdění, a dříve? Že je postrčila zima tamní, kdesi daleko za Uralem, která nemá s naší vůbec nic společného. Sem létají „do lázní“, a tak si prostě vyrazili dřív, aby jim ořechy pod stromy nikdo nesesbíral. Teď měla zima zdecimovat britskou krajinu, bylo toho všude plno se třemi vykřičníky. Až jsem se bál o (i naše) pěnice černohlavé, které místo do Afriky, začaly létat zčásti tam, aby byly pak dřív doma. Nejspíš jsem se děsil znovu zbytečně, jak to tak vypadá.
Vyhlížím teď z okna, je pár dní po Silvestru, koukám ke mlýnu do zahrady, patřící teď hlavně krtkům. Krtince tam zatím nevidím, že by se na Kněžmost přeci jen něco řítilo? Až zpravodaj vylovíte ze schránky, budete už vědět, co já. Jestli se přiřítilo. Teď ale víc nevím. Když však aktuálně evidují mnohde klimatické rekordy, přeci jen si to v té jejich ozvěně risknu a popřeji vám hezké předjaří!
Pavel Kverek