Jen málo lidí minuly zvěsti o mimořádně kruté zimě, která je snad už docela za dveřmi. Mimo jiné to prý předpověděli i černí havrani, kteří přilétli na některá místa v republice dokonce o čtrnáct dnů dříve! Zpráva zaměstnávala mnohá média ještě před tím, než přišlo nevídané oteplení v čase listopadové vzpomínky na zesnulé. Teplotní rekordy opravdu padaly, ale směrem opačným!

Hejna havranů se i kolem Bakova v zimě potloukají, jsou k nepřehlédnutí a zprvu je v sadech zajímají hlavně ořechy. Později se živí, kde se jen dá. Zpět ale k oné „předpovědi". Havrani jakkoliv jsou ptáky chytrými, nedokáží sílu zimy předpovědět, obzvláště pak, nedokáží - li to ani lidé prostřednictvím meteorologů, vládnoucích tou nejmodernější technikou. Pokud přilétli z Ruska a z Pobaltí opravdu dříve, pak je to spíše tím, že tam buď není co do zobáku, nebo se klimatické podmínky změnily konkrétně v jejich domovině. A nebylo by divu, například v Polsku rozsáhlé povodně krajinu značně poznamenaly i s její potravní nabídkou! Přisuzujeme přírodě prostě větší sílu, než je schopna opravdu nabídnout; už v dávných dobách lidé počítaly slupky cibule, sledovali aktivitu krtků, sepisovaly pranostiky. Příroda, včetně počasí, si stejně vždy poradila po svém, bez ohledu na naše představy. A tak snad až v čase vánočním si budeme moci prvně opatrně a spíše jenom potichu zkusit předpovědět, jak bude zbytek roku a s ním i díl první s jedenáctkou na konci vypadat. Havrani nám to však ani potom zřejmě nepoví. . .

Pavel Kverek

listopad 2010