V České republice se za jeden rok vyprodukuje více než 1 500 000 tun nebezpečného odpadu, z toho 329 tun netříděných baterií, akumulátorů a 12 tun starých, nepoužitých léčiv (jde o velmi optimistická čísla). Některé z těchto odpadů jsou recyklovatelné, jiné se musí spálit ve spalovnách nebezpečných odpadů. Ekologická závadnost baterií a akumulátorů spočívá především v obsahu toxických látek (hydroxid draselný – vytéká ze starých baterek, chutná slaně, olovo, nikl, rtuť, zinek, kadmium, dále roztoky kyselin a jejich solí). Tyto látky s prokazatelným škodlivým vlivem na lidské zdraví se po čase uvolňují, znečišťují půdu, spodní a povrchové vody. Ke zpětnému odběru baterií slouží sběrné boxy ve sběrných dvorech a střediscích, prodejnách elektrotechniky, větších supermarketech, některých drogeriích a podle nové novely zákona o odpadech i tam, kde se baterie prodávají. Všechny odevzdané baterie jsou tříděny podle elektrochemických typů, následně se v recyklačních zařízeních tepelně a hydrometalurgicky recyklují, jsou z nich získávány zejména kovy (např.olovo, nikl, zinek, mangan, kadmium, kobalt a další). Vyhozením starých a nepoužitých léků (vitamíny, antibiotika, sedativa, sirupy, mastičky, vodičky) do popelnice, hrozí vedle nesporného negativního dopadu na životní prostředí i zneužití léků narkomany či dětmi. Farmaka je nutné odevzdat v lékárně do speciální nádoby s výměnnou plastovou vložkou, která je po naplnění uzavřena,

zvážena a odvežena do spalovny nebezpečných odpadů. Zde jsou odpady spáleny, přičemž vedle plynných spalin, které jsou zachycovány čistícím zařízením, vznikne popílek (tvoří asi 10% původní hmoty) který je uložen na skládce nebezpečných odpadů.

Je především v našem zájmu (a hlavně v zájmu našich potomků), zbavovat se odpadů, které „vyprodukujeme“ tak, abychom zanechali co možná nejmenší ekologickou stopu.