Zvířetice – hrad nebo zámek?

Dnes nazýváme trosky všech starobylých sídel zříceninami hradů. A Zvířetice byly skutečně nejprve hradem, gotickou „pevností“ z konce 13. století. Její obraz se však v průběhu věků zcela proměnil. Vnitřní areál původního hradu, se zřejmě dvěma věžemi a jediným malým palácem, se v následujících staletích nejprve rozrostl v rozsáhlý  komplex mnoha budov.

Konec 16. století pak přinesl celkovou proměnu starého hradu: Z renesanční přestavby se zrodil zámek Zvířetice. Jeho prostorné paláce byly dějišti svateb, plesů a jiných slavností. Výstavní arkádové chodby spojovaly kolem dokola uzavřené nádvoří. Horní podlaží zámecké věže poskytovala kruhový rozhled po okolí, v posledním z nich odměřoval čas hodinový stroj s  ciferníky směřující do třech světových stran. Celek obepínaly zahrady, vinice a sady.

Realizátorem zámecké přestavby byl významný českokamenický stavitel a purkmistr Petr Patzenhauer, který dle archivní zmínky roku 1592 pracoval na rekonstrukci zvířetické věže. Jeho rukopis nese i kostel svatého Bartoloměje v Bakově nad Jizerou.

17. stoletím vstoupil renesanční zámek do období baroka. Na předhradí vznikla upravená zahrada s altánem. Roku 1653 byla vystavěna nová kaple, jež byla završením stavební činnosti ve vlastním zámeckém areálu a vyvrcholením architektonických proměn šlechtického sídla.

V průběhu dalších desetiletí zámek upadal a byl stále méně udržován. Roku 1693 zasáhl jihovýchodní křídlo zhoubný požár. Zvířetice se ještě vzpamatovaly a byly opraveny, jejich význam jakožto sídla vrchnosti se však dále ztrácí a stávají se především administrativním střediskem panství. Definitivní zkázu zpečetil zásah blesku za letní bouře roku 1720. Zámek se náhle proměnil ve zříceninu – němý památník dřívějšího života.

Z původního středověkého hradu se nám díky zámecké přestavbě zachovalo pouze obvodové zdivo, spodní část věže a základ takzvaného „starého paláce“ s klenutými sklepy. Téměř veškeré ostatní trosky, které dnes vidíme, jsou tedy z největší části pozůstatky zámeckých budov. Také naši předci nazývali až do poloviny 19. století Zvířetice zámkem – nikoli hradem.

Tajemný „Starý zámek“

Severně od Zvířetic, v polích nad železniční tratí u Malé Bělé, leží místo zvané „Na Starém zámku“. Říká se, že zde mohlo kdysi stávat předslovanské hradiště nebo dokonce původní hradní sídlo budoucích pánů ze Zvířetic. Dodnes tu v polích nalezneme příkop ve tvaru písmene „L“. Jiná tradice umísťuje „Starý zámek“ jižněji, na ostrožnu nad dnešním hlavním nádražím.

Historie majitelů

Původní hrad Zvířetice byl založen zřejmě před rokem 1287 příslušníky Markvarticů – mocného rodu s erbem kráčející lvice. Stavitelem byl pravděpodobně Zdislav ze Zvířetic, syn Havla z Lemberka a legendami opředené svaté Zdislavy. V roce 1504 kupuje hrad a panství Václav Sezima z Ústí. Roku 1528 se dostává do držení Vartenberků na Dubé a Loukovci, kteří zahajují přestavbu v renesanční zámek. Ten přechází roku 1610 do držení pánů z Mitrovic, od nichž ho dědictvím získává Jan Vlk z Kvítkova.

Pan Vlk pro účast na stavovském povstání v letech 1618–20 ztrácí konfiskací své majetky a novým majitelem panství se stává Albrecht z Valdštejna. Zvířetice byly od té doby sídelním zámkem Valdštejnů až do požáru roku 1720. V majetku rodu pak zůstávají zříceniny do roku 1922, kdy je získává do vlastnictví Klub českých turistů.

Zámek v dobových pramenech

Roku 1669 sestavil správce Zvířetic Pavel Čupík Bakovský z Ostromíře urbář, přinášející
podrobný popis zámku. Díky tomuto dokumentu můžeme i dnes ve zřícenině určit pravděpodobné umístění dřívějších místností a staveb. Ještě před ním, v 1. polovině 17. století, popisuje podobný text zvířetický zámek stručně takto:

Zámek, kterýž od starodávna slove Zvířetice, jest s mnohými pokoji od kamene vystavený, v němž pivovar se dvaumi spilkami náležitými. Sladovna i humno s štokem kamenným před zámkem jest vyklenuta a štukovím podlážděna, s světničkami, též pěknými sejpkami jak náleží, pod touž sladovnou sklep klenutý. Marštale naproti též sladovně, vše od kamene pěkně vystavené. Do téhož zámku vede se voda pramenitá od rybníčku při dvoře Zvířetickém. Zahrady při témž zámku jsou dvě, jedna pod zámkem a druhá proti zámku s vinohradem, v němž je drahně štěpoví všelijakého...

Zvířetice a Brontosaurus

Významným obdobím novodobého života zříceniny jsou 70. – 90. léta 20. století, kdy se památka dostává do popředí zájmu Hnutí Brontosaurus. Ve spolupráci se Státním ústavem památkové péče a ochrany přírody v Praze probíhaly na Zvířeticích pravidelné letní tábory mládeže zaměřené na zážitkové akce v oblasti výzkumu historie a ochrany přírody.

Hlavním počinem v letech 1976–77 byla sanace původně zcela zasypané hradní studny, která byla opět vyčištěna až na dno. O rok později byl zahájen průzkum a obnova sladovny na předhradí, která se měla stát výzkumnou a výchovnou základnou hnutí. Na konci 70. let bylo v souvislosti s plánovanými aktivitami realizováno také podrobné kartografické zaměření zříceniny.

Zajímavost

Zvířetice ve filmu

Zvířetice se staly dějištěm českých i světových filmů a pohádek. V 80. letech zde natočila Hana Zagorová hudební klipy Benjamin a Kapky. Ve filmovém zpracování Máje F. A. Brabce z roku 2008 sedí Vilém v jednom z oken zvířetického starého paláce. Místo do zalesněné stráně však odtud shlíží na vody Máchova jezera.

Arthur von Nordstern - Na Zvířeticích

V letním lesku blízké noci
obří trosky dávné moci
jizerský důl hrdě střeží.
Rytířský sál, v rohu s věží,
panstvu tolik drahé kdysi,
zborcené a pusté leží.

Tam stěn temně žluté rysy
vlečkou šedou propustily
poslední paprsek stěží.

Z padlé brány břečťan běží,
halí s láskou vlídné matky
v zelený háv tkaných sítí
smířlivou pokrývkou kvítí
zašlých věků dávné statky.

Z něm. originálu přeložil Vojtěch Dvořák