Historie

Bakov nad Jizerou

Stejně jako u většiny historických obcí neznáme ani v případě našeho Bakova přesný letopočet založení prapůvodní obce na pravém břehu Jizery. Je ale pravděpodobné, že Bakov vznikl v souvislosti s kolonizací Čech od přelomu 12. a 13. století. Jeho zakladatel - Bak - si zřejmě v místech dnešního středu obce vystavěl svůj dvůr a tak dal osadě Bakov své jméno. Kolem něho se postupně obec rozrostla o nová stavení. Brzy také vznikla v místech dnešního kostela dřevěná kaple Panny Marie.

Od roku 1345 se Bakov stává součástí panství Zvířetice, neboť jeho majitel - Markvart ze Zvířetic, městečko koupil z majetku kláštera Hradiště, včetně okolních vesnic. Bakov se pak stává přirozeným středem - centrem zvířetického panství. Husitskými válkami prošel Bakov takřka bez úhony - Několikráte táhly krajem Žižkova vojska, avšak ani hrad Zvířetice nebyl nucen čelit jejich útokům. Důležitým mezníkem se stává rok 1497, kdy majitel panství - Hašek ze Zvířetic, získal pro Bakov městská práva a pečeť. - Tím byl Bakov povýšen na město. Svých privilegií bakováci dlouho neužili - po příchodu kamenické větve Vartenberků na ně dolehly opětovné feudální povinnosti včetně povinných naturálních dávek a roboty.

Zemědělství, tradiční zdroj obživy obyvatel, se rozrostl o řemesla, pro každé městečko charakteristická - v Bakově bylo tradičním a prvním řemeslem hrnčířství. Pomístní označení „Na Zbábě" pocházející z počátku šestnáctého století, bylo lokalitou, odkud se dolovala hlína pro hrnčířské pece. Dokladem čilé řemeslné organizace jsou cechovní prapory a pokladna v bakovském muzeu. Krejčí, tkalci a kováři, barvíři látek a řezníci, ti všichni zde našli své uplatnění.

Další významná privilegia na sebe nenechala čekat téměř sto let - V listopadu 1590 uděluje Jindřich z Vartenberka Bakovu právo várečné, solné a kšaftu (dědictví vlastního majetku). V této době také vzniká dominanta Bakova - hřbitovní brána před kostelem svaté Barbory. Jan z Mitrovic, dědic zvířetického panství, zbavuje Bakováky všech starých dávek vůči vrchnosti, a zasloužil se o obnovu zchátralého českobratrského kostelíka.

Největší zkázu Třicetileté války znamenal pro Bakov 22. květen 1643, kdy rukou Švédů lehl do základů. Ještě dlouho se měl Bakov z tak velké rány vzpamatovávat. Druhá polovinu 17. století však znamená opětovný rozvoj, stavbu městského špitálu (1676) i radnice (1678). Rok 1689 byl rokem vzniku Literátského kůru, jež vedl bakovský kantor Tomáš Rotelius. Ve stejné době začíná v Bakově nové charakteristické řemeslo - pletení z orobince, které vystřídalo tradiční hrnčířství, jehož význam v 18. století upadá.

Blízkost řeky Jizery byla již od nepaměti důvodem zničujících povodní. Proto bylo roku 1753 přeloženo její koryto v místech pod Panským ostrovem směrem dále od města. Jeho další úpravy byly provedeny o padesát let později. V roce 1810 pak byla postavena dnešní silnice vedoucí od Malobělského mostu do Krchovní (Linkova) ulice. První třetina 19. století je také obdobím vyvrcholení snad o novou kamennou školu. Byla dokončena roku 1824 a dnes hostí prostory městského muzea. Z doby před polovinou 19. století máme také první souvislé písemné záznamy o našem městě a jeho obyvatelích - roku 1847 byla totiž založena Kniha pamětihodností, prvním kronikářem se stal Jan Koloc.

Konstituční ústava z roku 1848 přinesla obyvatelům městečka nad Jizerou řadu výhod: Byla zrušena robotní povinnost i dosud povinně odváděné dávky. V Bakově byla také zřízena městská garda.

Druhá polovina 19. století je dobou vzniku mnoha spolků: Od roku 1867 funguje pěvecký Slavoj, jsou zakládány spořící a loterijní spolky Budoucnost a poté Včera, potravní spolek Malý Oul a konečně i Sokol. V 70. letech byla zřízena Měšťanská beseda a divadelní spolek Tyl.

Do období 60. let spadá i stavba nové železnice - tah z Kralup do Turnova se zastávkou - tak zvanou Starou štací - byl poprvé zprovozněn roku 1865. O dva roky později byla dokončena i trať do České Lípy a vybudováno hlavní nádraží v Bakově.

Prusko Rakouská válka (1866) nepřinesla jen drancování ze strany procházecích Prusů, ale také ničivou vlnu cholery. O tři roky později následoval ničivý požár, který měl na svědomí i zničení kostelních zvonů u kostela svaté Barbory.

Do éry 20. století stoupil Bakov významným počinem - Stavbou nové školy, dokončené v roce 1905. Původně byla chlapecká, dívčí obecná škola byla umístěna ve staré budově na náměstí. Období první republiky pak konečně znamená uklidnění poměrů. V roce 1919 byla založena měšťanská dívčí škola a roku 1922 odhalen památník padlým vojínům. Také stavební růst města je charakteristický pro toto období. V letech 1924 - 1933 přibývá každoročně 30 - 40 nových domů. Postaveny tehdy byly významné městské stavby jako tělocvična nebo nouzový dům, nový most přes Jizeru u Malé Bělé či sbor Prokopa Velikého.

1. ledna 1966 byl Bakovu nad Jizerou opět udělen status města a roku 1973 byly pod jeho zprávu připojeny obce Malá Bělá, Nová Ves, Zvířetice, Podhradí, Horka, Buda, Studénka, Chudoplesy, dále samoty Brejlov, oba Rečkovy a Klokočka. - Jsou to obce, které Bakov nad Jizerou spravuje až do dnešních dob.

Historické fotografie

Bakov

Bakov

 
Bakov

Bakov

 
hřbitovní brána 1588

hřbitovní brána 1588

 
jez

jez

 
kostel českých bratří

kostel českých bratří

 
náměstí

náměstí

 
náměstí

náměstí

 
náměstí

náměstí

 
náměstí

náměstí

 
Sloup Nejsvětější trojice

Sloup Nejsvětější trojice

 
Sloup Nejsvětější trojice

Sloup Nejsvětější trojice

 
škola

škola

 
škola

škola

 
škola

škola

 
Zvířetice

Zvířetice

 
Zvířetice

Zvířetice

 
Zvířetice

Zvířetice

 
 
9.11.2012 18:31:51 | přečteno 5088x | Jiří Třísko