Před prázdninami je po celé přírodě mládí, kam oko dohlédne! I ptactvo vyprovází do světa z mnoha hnízd už své potomky a chvíle to jsou náročné.  

A jaký? Vzácný, ohrožený a dokonce zákonem chráněný! Modrásek očkovaný. Pomozte nám objevit, kde na Bakovsku žije. Zatím byl viděn pouze na jedné louce pod Babou. 

Není v roce krásnějšího času, než je ten jarní. Záplavy květů a vůní, ptačí zpěv, hromada lásky kolem. Život v plném proudu. Na to se po zimě čekalo, až se krajina probudí a teď to konečně máme! 

V čase, kdy se ve vaší poštovní schránce objeví dubnový zpravodaj, v unikátní Knize slavičích příletů už bude vepsaný den příletu nejrychlejšího slavíka do oblasti. Ta ovšem čítá přes 200 kilometrů čtverečních, takže zápis nemusí být zrovna z krajiny Bakovska.

Les už konce zimy dohlédl, nevěříte? Se sněhem, nebo bez něj, nápadně ožívá. Potoky se letos s vodou ze závějí mnoho nenadřely a může být hůř. 

Přestože je na obrázcích kalendáře připomenut zimní čas, telefonáty od lidí mluví jinak. V konci roku tu a tam v městech prozpěvovali kosové a mnohým to neuniklo.  

Vidíte to určitě také, zimy se nekonají a příroda si na to pomalu zvyká. Zvykneme si i my, že je advent zelený, ale co vánoční čas? Sníh by se nějaký hodil! 

Abych hned zkraje vše uvedl na pravou míru, knížka Slavík z dubového lesa, čerpá svoji vitalitu i kolem bakovské řeky.  

Setkal jsem se při práci s rybářem a řeč jsme vedli o úhořích. Zmínil úlovek z Jizery, docela prý nedávno a kapitální. Protože jsem dříve rybařil a právě úhoři pro mne byli největším lákadlem, napadlo mne, že si tu zvláštní rybu můžeme tady připomenout.  

Není ještě pozdě představit si tu záhadu, léto trvá a i v tom babím může k setkání dojít.